PARTNEŘI
ROSENÍ OKEN
Rosení oken je téma, o kterém se hovoří řadu let.
K rosení někdy paradoxně dochází až po výměně starých, nevyhovujících oken za nová, jejichž rám je podstatně lepší a zasklení je na úrovni Ug=1,1W(m2K). Důvod je prostý: zatímco stará, netěsná okna zajišťovala dík vysokému pronikání vzduchu vydatné větrání suchým zimním vzduchem, nová a těsná okna, pokud jsou zavřena, nevětrají.
Moderní okna jsou ,,příliš těsná“ a nezabezpečují požadovanou výměnu vzduchu. V důsledku toho je vnitřní prostředí příliš vlhké. Okno je konstrukce nenasákavá, zvýšená vlhkost se proto projeví jeho orosením. Okna se orosí ve chvíli, kdy se v ovzduší plně nasyceném vodními parami, sníží teplota. Čím vyšší je totiž teplota vzduchu, tím více vlhkosti se v něm udrží.
Tuto kondenzaci vodních par můžeme minimalizovat, pokud budeme přiměřeně k interiérové teplotě větrat tak, aby vlhkost nedosáhla kritické hodnoty. Vpuštěním chladného venkovního vzduchu do interiéru vždy vlhkost vzduchu snížíme. Vlhkost, která se v místnosti vytvoří, je ovlivněna např. množstvím pokojových květin, hlubokými parapety, které přesahují nad radiátor a brání teplému vzduchu aby se dostal ke sklu a ohříval ho, dlouhými záclonami a závěsy, které brání teplu aby proudilo do místnosti. Také stažené hliníkové žaluzie brání v noci teplu aby se dostalo až ke sklu. Zkuste je nechat během studených nocí vytažené, možná se stav oken zlepší.
Čím je nižší výměna vzduchu v místnosti, tím je vyšší relativní vlhkost vnitřního vzduchu právě v zimním období! Čím je menší objem místnosti, tím je vyšší relativní vlhkost vzduchu, což vysvětluje výskyt plísní v menších bytech proti větším bytům. V ložnici zpravidla spí dva lidé. Ti v noci vydechují více vodních par než jeden člověk například v dětském pokoji. V okrajových částech zasklení dochází vlivem vyšší tepelné vodivosti distančního profilu k zvýšení tepelného toku a poklesu povrchové teploty, v porovnání s ostatní plochou zasklení.Když tato teplota klesne pod teplotu rosného bodu, dochází ke kondenzaci vodní páry. Na jednoho člověka připadá denně 2 až 3l uvolněné páry dýcháním a pocením. Pravda je, že otevření tzv. ,,ventilačky“ - otevření výklopu okna – je v zimním období nejhorší způsob větrání. K výměně vzduchu v místnosti nemusí dojít. Navíc vám uniká draze zaplacené teplo. Mnohem lepší je třikrát až pětkrát za den – záleží, jak moc jste doma- otevřít okno dokořán zhruba na pět minut, nejlépe udělat průvan! Za tu dobu se vymění vzduch, ale zároveň nestačí vychladnout stěny. Zpravidla po 5-10 min.po zavření okna je čerstvý vzduch ohřátý.Uživatel získá vzduch bohatý na kyslík a udělal důležitý krok, aby eliminoval rosení oken. I když někdy omezí rosení oken i to, že o jeden až dva stupně v místnosti přitopíte. Ale dávejte pozor, aby jste netopili zbytečně. Zkontrolujte, zda se teplo skutečně dostane k oknu a zda mu v tom nebrání nějaká překážka.